Slepice "kropenaté"

U těchto slepic bohužel nevíme, co vlastně jsou. Vybral je nejmladší lidský člen rodiny, můj 7mi letý bratr Armín se slovy: "Musíme vzít tyhle, aby ladily s perličkama!"

Od nedávna se k naší drůbeží společnosti přidaly i perličky. Perlička (předek perličky modré) pochází z Afriky. Mnohdy ji můžeme zahlédnout, nebo slyšet v dokumentech věnujících se životu zeber, lvů a pakoní na savanách jižní a střední Afriky. Ve své domovině je hojně zastoupená, je známá svou nebojácností ale zároveň i velkou ostražitostí. Díky svému křiku a obezřetnosti se stala důležitou součástí každodenního života dalších zvířat a varovný pokřik perliček je již instinktivně vnímám většinou živočichů za signál dát se do pozoru. Bohužel stejnou funkci se snaží perličky plnit i na našem dvorku. (bohužel pro sousedy) Ostatní drůbež si velmi brzy zvykne, že pokud je spuštěn rámus je zapotřebí tomu věnovat alespoň minimální pozornost. ZDROJ

PS: vyfotit je, je opravdu složité!

Kachny

Naše kachničky jsou plemene Indický běžec. 

Zde je něco málo o tomto plemeni kachen: Jak dokazují skalní rytiny na ostrově Jáva, zcela odlišná skupina kachen přizpůsobených k pastevnímu způsobu chovu se vyvíjela po dobu čtyř tisíciletí. Pod lidským vlivem tak vznikaly kachny se vzpřímeným držením trupu a s běháky posunutými tak, aby umožňovaly snadný a rychlý pohyb po souši. Do této skupiny řadíme právě indické běžce.

Evropská historie je výrazně kratší. Kachny svým zevnějškem zaujaly námořníky, kteří je z Asie dovezli do Evropy. Odhaduje se, že to bylo kolem roku 1500. Bohužel zde postupně docházelo k masivnímu křížení s jinými druhy kachen. Nakonec byly zachránění jen díky dovozu nových jedinců chovateli počátkem 20. století. Tehdy se objevily i u nás. Dnes evropský chovatelský svaz uznává 15 barevných rázů a variantu s chocholem. ZDROJ

Nejraději jedí slimáky a okřehek, ovšem neobejdou se ani bez běžného kachního krmení. Vodní plochu také životně nutně nepotřebují, ale pokuj mají možnost, velice rádi ji využijí.