WELFARE

 "Welfare chov se snaží co nejvíce přiblížit přirozeným podmínkám zvířete. Hlavní zásady, jak zajistit zvířatům život v podmínkách welfare, byly formulovány tzv. ZÁKONEM 5TI SVOBOD: 

* Svoboda od bolesti, zranení a onemocnění

* Svoboda projevit přirozené chování

    Zvířata neuvažují ani necítí totéž, co člověk. Proto potřebuje jiné podmínky a odlišný přístup. Čím více se blížíme způsobu chovu welfare, tím spokojenější a zdravější zvířata jsou (potažmo kvalitnější produkty z nich). Znamená to ovšem i ztížení ekonomiky provozu daného chovu, vybudování areálu pro tento chov, větší náročnost na lidský faktor. Obecně nákladnější udržení provozu.

    Welfare je tedy v životě zvířete velkým přínosem, nejen pro pohodlí duševní, ale i fyzické díky větším možnostem pohybu, možnosti projevit přirozené chování, členitému terénu… Pro člověka jsou mimo jiné přínosem z tohoto typu hospodaření zdravější a hodnotnější potraviny.

    Člověk vyšlechtil tolik plemen a rázů, že při důkladném promyšlení není problém vybrat taková hospodářská zvířata, kterým v rámci naší klimatické oblasti můžeme vytvořit dobré welfare podmínky. Důraz v našem chovu dáváme především na přirozenou hierarchii stáda/hejna, psychickou pohodu, dostatek přirozeného nenuceného pohybu. Nevyskytuje se zde ani problém „mezidruhový“- nestává se tedy, že by koně útočili například na psy, nebo jiná, menší zvířata agresivně a se záměrem ublížit. Musím ovšem upozornit na to, že zvířata se nestávají divoká nebo plachá! Chovatel ale musí rovněž zajistit dostatek podnětů (zaměstnání), aby se zvířata nenudila a nezačala vykazovat právě známky stereotypního chování – to je nepřirozené."